Historie ostrova Mauritius

Historie ostrova Mauritius

Ostrov patrně objevili Arabští mořeplavci někdy okolo 10 století, nicméně historie ostrova Mauritius se začíná psát roku 1598, kdy ho holanďané pojmenovali podle holandského mořeplavce prince Maurice Nassavského (1567 – 2625). Roku 1638 zde byla založena první základna, která sloužila k těžbě ebenového dřeva. Ostrov zůstal téměř neobydlený až do 18 století, kdy ostrov začali kolonizovat Francouzi, roku 1718 ostrov přejmenovali na Ile de France a začali dovážet na ostrov otroky z Afriky, potřebovali totiž pracovní sílu na plantážích cukrové třtiny. Při prvním sčítáni lidu v roce 1776 žilo na ostrově cca 33 000 obyvatel z toho 85% bylo otroků. S postupem kolonizace zde byly vybité některé druhy živočichů, mezi nejznámější patří pták Dodo (blboun nejapný), který je dodnes symbolem ostrova. V roce 1810 byly ostrovy postoupeny Velké Británii, nicméně na ostrově už zakořenila francouzsko-africká kultura. Dnes je úředním jazykem na ostrově angličtina, nicméně 80% obyvatel uvádí jako mateřský jazyk morisen – kreolský jazyk jehož základem je francouzština.
Po zrušení otroctví zde začali cestovat lidí za prací z Indie a Pakistánu, ve 20 století zde začala i migrace Číňanských obchodníků, tyto národy dnes ovlivňují ráz kultury na Mauritiu. I přesto, že Mauritiané o sobě hlásají, že jsou ukázkou toho, jak několik národností mohou bez konfliktů žít vedle sebe, je zde vidět, že Číňan raději zaměstná Číňana, Ind Inda atd.
Koncem 19 století se ostrov dostal do velké hospodářské krize z důvodu otevření Suezského průplavu Mauritius ztratil důležitou tranzitní úlohu pro lodě směřující z Evropy do Asie a zpět. Následně tuto krizi umocnil velký propad cen cukru, což vedlo k postupným změnám a demokratizaci společnosti.
Po druhé světové válce se začal Mauritius reformovat, postupně získal větší autonomii až v roce 1968 získal samostatnost v rámci Britského společenství národů.